První QSO – OK1LIX

Když se řekne „nejsilnější radioamatérský zážitek roku“, leckterý aktivní radioamatér zaváhá, který vybrat. Pro mě je to jasné – rok 2018 byl rokem mého prvního vysílání, prvního QSO v životě.

Za radioamatéra, tedy za člověka, majícího vřelý vztah k rádiu, se považuji nejpozději od roku 1980, kdy jsem zažil radioamatérský tábor Svazarmu. Bylo mi tehdy 10 let. Z tábora jsem odjížděl se složenou zkouškou operátora třídy D a s nadějí, že si v radioklubuvyzkouším skutečný provoz, který jsem na táboře sledoval jen jako pasivní přihlížející. Jenže tehdy byla jiná doba. Na „koncesi“, která fakticky opravňovala jen k poslechu (SWL) a k práci v rámci klubu pod dozorem, jsem čekal třičtvrtě roku. Pokaždé, kdy jsem se ji pak pokoušel využít, dočkal jsem se „objektivního vysvětlení“, proč to zrovna dnes nejde. Časem mi pak přibývaly starosti nejprve studijní, pak pracovní, pak jsem se oženil a bylo třeba budovat bydlení… Na rádio prostě nezbyl čas a na páječku, která mě v klukovských letech nerozlučně provázela, sedal po většinu času prach.

Často jsem však vzpomínal na večery na věži svazarmovského letiště, která se na čas tábora proměnila v útulný hamshack a v uších mi zněl rytmus morseovkou vysílané výzvy radioklubu. A byly i další vzpomínky, které v mém podvědomí vždy znovu a znovu přiživovaly touhu se stát aktivním radioamatérem.

Jenže to není jen tak. Dokud nebylo hotové bydlení, dokud byly děti malé, dokud… Prostě stále bylo nějaké „dokud“ a situace u nás doma jednoduše koníčkům nepřála. Neuměl jsem si představit, že se pustím do přípravy na zkoušky a pak vrhnu spoustu tisíc do zařizování hamshacku. Ale vzpomínky, či co to bylo, se nenechaly jen tak odbýt.

Během roku 2016 jsem při jednom ze svých záchvatů radioamatérské nostalgie narazil na stránku WebSDR přijímače OK2IP, který tehdy přijímal část 40m pásma. Když jsem po mnoha letech slyšel na vlastní uši radioamatérský provoz, už jsem si nemohl pomoci. Začal jsem cíleně shánět informace, učit se morseovku (na lcwo.net) a hlavně, dělat pokusy s příjmem. Postupně jsem si postavil jednoduchý superhet na 40m a na kus drátu poslouchal CW. Začal jsem se připravovat na zkoušky a přihlásil se na první, které se v blízkosti mého bydliště konaly – bylo to v Hradci Králové – na „Stříbrňáku“. Ze zkoušek jsem měl docela strach, připadal bych si hloupě, kdybych neuspěl. Ale co si budeme povídat, dnešní zkoušky formou testu nejsou nijak těžké. Ani zkouška z telegrafie dnes není povinná. Tentokrát to netrvalo ani měsíc a koncesi jsem měl doma. Konečně! Byl konec května 2017 a já jsem byl OK1LIX.

„Investigate before you radiate!“, tedy „zkoumej, než vyzáříš!“, měl jsem stále před očima důrazné doporučení Franka W. Harrise K0IYE z jeho knihy Crystal Sets to Sideband (Od krystalky k SSB). Měl jsem v ruce koncesi, měl jsem chuť si postavit vysílač, měl jsem chuť vysílat, ale měl jsem taky strach, abych si nevykoledoval nějakou nepříjemnost vysíláním rušivých signálů. Opatřil jsem si tedy osciloskop, abych viděl, co se chystám vysílat, a pustil se do stavby. Nic složitého: VXO, předzesilovač, koncový stupeň s IRF510N a nakonec pětiprvkovou dolní propust. Protože jsem potřeboval anténu co nejmíň nápadnou, vyhodil jsem z okna dva kusy drátu, jeden jsem natáhl na borovici a druhý položil na zem do průlezu za garáž, kde se nechodí. K tomu dva ladící kondenzátory s cívkou jako T-match, který jsem nejprve otestoval do žárovky 12V/5W. Vše se zdálo fungovat a můj superhetík na tuto anténu docela pěkně hrál. Zbývalo pořídit nějaký klíč.

Věděl jsem, že „obyčejným“ klíčem bych vysílal hrozně. Neměl jsem to prostě v ruce. Z tábora jsem znal „jednopádlový“ poloautomatický klíč, ale mě lákalo iambické „dvoupádlo“, i když jsem vlastně ani nevěděl, jak přesně má fungovat. Objednal jsem si tedy stavebničku keyeru, ke kterému jsem si z odřezků cuprextitu zbastlil jakési „dvoupádlo“ a po chvilkách zkoušel, jak se s tím „dává“. Moc mi to nešlo, rychle jsem pochopil, že musím pomalu. Když jsem byl schopen „zahrát“ alespoň CQ CQ DE OK1LIX PSE K, doplnil jsem svůj vysílač o klíčovací obvod, připojil keyer a zkusil to.

Vlastně jsem doufal, že mi nikdo neodpoví, protože bych si s tím asi nevěděl rady. Zajímalo mě jen, jestli mě uslyší aspoň jeden RBN – slyšel, náhodou právě jeden. Tuším, že to tehdy byl EA5WU. Povzbudilo mě to.

Jako krok ke skutečnému QSO jsem si připravil papír, co vysílat. Prostě šablonu relace, abych si byl jistější. Bylo to jistě lepší, než nic, ale zase tolik mi to té jistoty nepřidalo.

Pár dní nato jsem se v dílně, kde jsem si s rádiem hrál, pokoušel o úklid. Pustil jsem si k tomu svůj přijímač a poslouchal, co se děje na pásmu. Zaslechl jsem, že někdo ladí, zanechal jsem tedy marných pokusů o úklid a zkusil na tu frekvenci přiladit svůj VXO. Za chvíli se skutečně ozvalo CQ DE ON4BV. Snad proto, že jsem nevěřil, že mě uslyší, zkusil jsem ho zavolat. Slyšet poprvé svou značku z éteru byl pro mě opravdu silný zážitek. Radost z navázaného spojení a zároveň hrozná tréma. To QSO byla ostuda. Chytil jsem jen report, jméno a 73 na závěr. A těch chyb, které jsem vyslal. Ale bylo to první skutečné spojení. Byl 15. únor 2018.

Chvíli mi pak trvalo, než jsem se znova osmělil. Vědomí mé neschopnosti pořádně přijímat morseovku mě drželo zpátky. Začal jsem si pomáhat tím, že si každé spojení nahrávám. Mohu si je pak v klidu poslechnout a porozumět všemu, co jsem během spojení nechytil.

Od mého prvního QSO uplynul rok. Za tu dobu jsem navázal jen nějakých 60 spojení, z toho asi polovinu tím svým vlastnoručně vyrobeným zařízením, jež po celou dobu fungovalo jen v podobě několika vzájemně propojených destiček válících se po stole. Není to mnoho. Ale je to víc než nic. Začal jsem, a dá-li Bůh, budu i pokračovat. Ještě se mám mnoho co učit. Ještě si toho chci mnoho vyzkoušet.

Updated: 19. 2. 2019 — 11:27

15 komentářů

  1. Jindřich Vavruška

    Petr demonstruje sílu vůle, kdy v podstatě zcela sám, bez jakékoliv cizí pomoci, se připravil na zkoušky, sám si dal dohromady zařízení a bez přímé účasti nebo vlivu kohokoliv dalšího udělal první spojení, a to hned telegrafní. Až potom, v květnu 2018, se mi ozval mailem (pracujeme ve stejné firmě) a rovnou se přihlásil jako nový člen ČAV. Což mne zanechalo v šoku, protože za celou dobu jsem netušil, že přímo ve firmě mám kolegu radioamatéra a navíc ještě tak silnou osobnost. Dnes, v době internetu, spojil dostupnost informací a návyk k samostatné práci, který si přinesl ze svazarmovského radioklubu.

    Petr, OK1LIX, je pro mne příkladem radioamatéra-průkopníka (byť „jenom“ v oblasti sebevzdělávání) s poctivým a ohleduplným přístupem a považuji jej za prototyp člena ČAV. Typ lidí, jaké bychom rádi pozvali do našich řad.

    Petře, díky, že jsi k nám přišel a díky za Tvůj inspirující článek!

    Vaše příspěvky prosím posílejte na mailovou adresu redakce@ok5cav.cz

    1. Jindro, moc díky za všechnu Tvou dosavadní podporu a povzbuzení.

      Jinak – ze svazarmovského radioklubu jsem si toho kromě touhy věnovat se rádiu moc neodnesl. Nevím, co jsem dělal špatně, ale po skončení tábora a obdržení té pseudokoncese jsem se tam nějak nemohl doškemrat příležitosti si byť jen jednou zavysílat.

  2. Josef, ok2pdn

    No co – každý nějak začínal – já třeba v r. 1963 a rozhodně to v mém případě nebylo lepší.
    Ale CW mne chytlo a vydržel jsem u toho až dodneška.
    Teď to používám třeba jako cvičení jemné motoriky mých pomalu ale jistě chromnoucích rukou …
    Ať Ti to vydrží
    vy 73

    1. Josefe, díky za podporu. CW lahodí mému uchu a doufám, že se ho někdy naučím tak, abych nebyl pro ostudu a mohl si užívat plynulé komunikace. To mi zatím moc nejde a jsem rád za každého, kdo je ochoten mi zpomalit.

      Přeji Ti, ať Ti jemná motorika slouží a Tvůj klíč ještě dlouho zní éterem.

      VY 73 ES CU ON BANDS

  3. Petře,

    vítej na palubě! Velice moc si vážím Tvého přístupu, zejména toho, že jsi nezačal nákupem „ručky“ a kdákáním na dvoumetru a že Tvým prvým spojením je Belgičan na CW. To je v dnešní době opravdu bomba!

    Bude mi ctí udělat s Tebou QSO a kdybys cokoli potřeboval (radu, součástku apod.), piš na martin@ok1rr.com.

    73,
    Martin, OK1RR

    1. Martine,

      díky moc za milé přivítání i za Tvůj web o telegrafii, který mi pomáhal se zorientovat. Právě s jeho pomocí jsem si vybral keyer (YACK).

      Čest a potěšení budou na mé straně, potkáme-li se na pásmu. Pro Tebe to bude, obávám se, utrpení, protože zatím mé telegrafní schopnosti jsou mnohem horší, než bych si sám přál. Je možné, že časem využiju Tvé nabídky a ozvu se o nějakou radu.

      73 ES GL

  4. Petře

    Při čtení Tvého článku jsem zavzpomínal i na svoje začátky. Je to úžasné a držím palce, ať se ti daří. Ve svém okolí mám plno začátečníků a vím, že v určité fázi potřebují rady a to většinou osobní. Neváhej kontaktovat třeba Martina 1RR. Má to k tobě blíž a tak určitě poradí. Dnes jsem Tvoji značku dokonce viděl na pásmu, bohužel jsem se k udělání spojení nedostal. Ale není všem dnům konec a tak se nám to určitě brzy podaří. Držím palce a fandím Ti.

    Milan
    OK1IF

    1. Milane,

      moc díky za podporu. Ano, dnes jsem 3x „céquil“ na 80m. Předělával jsem anténu a tak jsem zkoušel, jestli budu slyšet. Nikdo mi neodpověděl, ale RBN mě slyšely, tak to snad půjde. Jen toho času kdyby bylo víc…

      Jak píšeš – není všem dnům konec, těším se na QSO.

      73 & 72

  5. Petře,

    při pohledu na Tvoji značku nemohu nevzpomenout Jose Valdese, YV5LIX, který zemřel na expedici na Aves Isl. YX0A v dubnu 2006. Další expedice na tento vzácný ostrov používala na jeho počest značku YX0LIX. Od té doby se žádná expedice do této vzácné lokality nekonala. Ostrov Aves je na 13. místě v pořadí nejžádanějších zemí DXCC.

    73,
    Martin, OK1RR

    1. Martine,

      díky za upozornění, nevěděl jsem, že mám takového slavného „suffixovce“. Dostal tu značku náhodou, nebo si ji vybral cíleně jako já? V mém případě suffix znamená pozdrav Laudetur Iesus Xristus.

      Jakkoliv se mi představa účasti v nějaké DXpedici moc líbí, v mém případě vyznívá přinejmenším komicky, nejen kvůli mé nepatrné zkušenosti s cestováním.

      Své operátorské schopnosti sice pomaloučku zlepšuji (včera jsem v CUCu udělal celé tři! spojení), ale na účast v akci, kde se dělají tisíce až desetitisíce spojení to zatím asi nebude. To by ze mě někdo brzy dostal infarkt, jako se to stalo nešťastnému Josemu.

      73

      P.

  6. „Opatřil jsem si tedy osciloskop, abych viděl, co se chystám vysílat, a pustil se do stavby.“

    Blíže k tomuto tématu na http://ok1uhu.nagano.cz/rs/?p=279

    1. Díky za upozornění, už jsem se začínal bát, že mi nikdo nic nevytkne.

      Souhlasím. Přítomnost rušivých složek na úrovni -40 dB opravdu tím svým čínským osciloskopickým šidítkem nezaznamenám ani pomocí FFT analýzy. Odhalit vyslovené prasečiny to však dokáže. Po pravdě musím říci, že v životě se mi už podařily horší věci, než je vysílání nedokonale vyčištěného signálu (tím nechci takové vysílání omlouvat).

      Koupi spektrálního analyzátoru zatím neplánuji. Ani z druhé či třetí ruky to pro mě není levná záležitost. Trochu by mě zajímalo, kolik radiobastlířů, vysílajících svými „QRPítky“, má k takovému přístroji přístup.

      73

      1. Petře, měření je vždy základem. Jinak budeš odsouzen za „lepiče schémat“. Buduj si především základní měřicí park, tedy typicky kmitočtoměr (čítač), VF milivoltmetr, kvalitní umělou zátěž, VF generátor, anténní analyzátor … To jen tak pro začátek. Tenhle koníček je hezký především svojí technickou stránkou. Jo, zní to jako obrovské náklady, ale při dnešních cenách součástek a modulů z Číny to skutečně tak hrozné není. A jistě seženeš poblíž sebe nějakého dobře vybaveného amatéra, který Ti Tvoje, možná v začátcích primitivní měřicí přístroje, pomůže nastavit a rámcově zkalibrovat.

        Měřit znamená vědět.

        1. I mě tenhle koníček přitahuje svou technickou stránkou, i když vlastní provoz je taky fajn – je to o kontaktech mezi lidmi stejného zájmu. To se mi zdá neocenitelné.

          Čítač jsem si zbastlil ještě před svým prvním QSO, stejně tak i umělou zátěž. VF milivoltmetr by potěšil, místo něj využívám měření na tom oscilošidítku. Stejně tak VF generátor – i ten mi supluje generátor integrovaný v osciloskopu, i když chodí jen do 25MHz. A jako anténní analyzátor jsem si letos pořídil SARK-100, snad mi do začátku postačí.

          Vím, že leccos dělám špatně nebo nedokonale. Ale kdybych měl čekat, až to všechno budu moci dělat dobře, obávám se, že bych si do smrti nepípnul 🙂

Comments are closed.